Síla pozornosti.

Otázka: A co když člověk neví, co se sebou? Když ty zajetý koleje jsou tak silný, že to nedokáže ovlivnit jenom tou analýzou...?
""Když začneme věci díky analýze chápat, připravujeme si momenty, kdy to budeme moci aplikovat. Pokud jsme otevření a odevzdaní, tak tím projdem, aniž bychom tušili, že jsme zrovna přešli nějakej milník. Ale když tam to ego ještě nějakej hák nebo nějakou kotvu někde má, pak to sakramentsky pocítíme. To vůbec nevadí, otřese to námi, ale to všechno jsou věci, se kterýma se dá pracovat. Část té práce může být i útěk na chvíli, nebo panika, to je všechno se dá zpracovat. Veškerý obsah mysli... je to jako Indiáni a bizoni. Tam se použije úplně všechno: maso se sní, kůže se oblíkne, v kostech se bydlí, a tak dál. Není nic, co bychom nemohli použít. Vlastně se můžeme od ega učit to, že ego je vzor důslednosti. To nám nic neodpustí. Takže jestli ho chceme pochopit a prohlídnout, jak ve skutečnosti funguje, jaký má na nás páky, tak se musíme k němu i k sobě chovat úplně stejně. Musíme být nekompromisně důslední. Nemůžem si dovolit sebemenší nepochopení. A to ne takovým způsobem, že si něco, co nevíme, zaplácnem tím, že něco přijmem. Ne. Nevíme - nevíme. Ale co víme, to si musíme přiznat... A takhle zůstáváme čistí. A je nám tak k dispozici mnohem větší síla naší vlastní pozornosti a schopnosti přijímat věci takové, jaké jsou, místo toho, abychom se pořád unavovali a zaplácávali představama o nich...
Když se s těma věcma bojuje, když se tím odmítám zabývat, tak vlastně vytvářím situaci, která stojí někde za rohem, tam ji potkám a ona mě praští. Kdežto když jsme schopni překročit ten model ega, shodíme padací mosty a řeknem "Jo, lhal bych, když řeknu, že nejsem naštvanej."
Ještě je dobrý udělat si jasno v tom, co člověk má nebo nemá rád. Protože my často říkáme "Nemám rád toho a toho člověka " a to není pravda. My nemáme rádi, co on dělá... Jakmile se to vřadí do tý opravdovosti, tak tam vzniká možnost pro nějaký postup, pochopení... a pochopení... a pochopení... Takže nebát se toho, že to nejde.
Můžeme připustit, že rozhodně jsme nesáhli do rezerv, že tam rezervy jsou, když máme dojem, že jsme pro to udělali hodně a nic se neděje. Ale nedávat tam něco, co tam nepatří. Říct si "Nevím, nebo nechci vědět. Chci si ještě nechat tady tu pozici. Chci ještě mít tuhle důležitost."

Kontakt

ctyrystruny Mikulášovická 30
Mikulášovice
40779
777246931 stastnyjosef@seznam.cz