O pokoře.

"Když je člověk přesvědčenej o tom, že je japonským nebo čínským císařem
a že je synem nebes, tak se pokládá do nějaký určitý pozice, ze který vystupuje.
A může si to o sobě myslet, může bejt přesvědčenej a aplikovat ve svým životě
velice tvrdě a jasně tady ten fakt, kterej je naprosto iluzorní.
Protože náš syn nebes potřebuje na záchod,
a když mu to na určitej počet hodin nedovolíme, tak si myslím,
že ho to jeho synovství nebes nebude vůbec zajímat.

Když ale syn nebes pochopí, že není žádný syn nebes,
že má jenom ty hodnoty, který má,
tak ani není třeba nějakým způsobem vypichovat, aby byl pokornej.
Když bude přesvědčený, že je synem nebes, a my říkáme:
"hele, chybí ti nějaká pokora",  tak můžeme narazit a vyrábět konflikt
s jeho nepochopením, přesvědčením.

Kdežto když řekneme "hele, podívej se,
ty máš úplně stejný potřeby jako každej člen tvýho dvora,
jako každej žebrák na ulici - potřebuješ hamu, papu, napít, vyspat, na záchod,
a tím to hasne",
a kde bude tvoje nebeský synovství, když jedna z těchhle věcí nebude fungovat?
Když bude nabubřelý a pyšný a bude se chtít držet svýho přesvědčení,
bude s tím faktem bojovat.
Může s ním bojovat tak dlouho, až ho potká něco silnějšího, než je on sám.
Nejkrajnějším způsobem to může být nadcházející nebo přicházející smrt, řekněme.
Takže je tu něco, co ho zválcuje, a tam se bude konfrontovat,
jak je to doopravdy s tím jeho synovstvím.
Ale když ten člověk zareaguje a bude schopnej pokory, opravdového přístupu,
tak může záhy přijít na pravdy o sobě.
A když pochopí, že jeho synovství nebes je jenom šaškárna, na kterou si může hrát
a která může mít takový a takový pravidla, pak už ten člověk
nemusí ani vyvíjet nějakou zvláštní pokoru.
Protože už samo to pochopení - aspoň ve většině případů -
mu celou tu pýchu a nabubřelost zboří a sebere.
A má šanci se stát člověkem, který chápe svou vlastní pravou hodnotu tak, jak je,
no a v tom já vidím pokoru, jaká ve skutečnosti je.
Není to hra na pokoru, není to nějaký divadlo před sebou samým nebo před někým jiným,
ale je to pokora v podstatě nepodmíněná - v tom smyslu,
že mysl se opravdu nesnaží lhát ani sobě,  ani nikomu jinýmu.
Ani ze sebe nedělá to, co není - nedělá ze sebe něco menšího než je,
ani něco většího, než je.
Proto - aspoň z mých zkušeností -
s pochopením a přijetím se pokora dostavuje naprosto souběžně."

Kontakt

ctyrystruny Mikulášovická 30
Mikulášovice
40779
777246931 stastnyjosef@seznam.cz