36. Hledání opory

"Ten moment, kdy můžeš ´obkročit´ celej svůj dojem, kterej z toho máš, i s
tím pocitem, jenom prostě odevzdáš... že to je taky To... že to je pravda, i ta
tvá snaha se od toho oddělit a najít v tom nějakej pevnej bod... Ty se vlastně
snažíš tady najít nějakej pevnej bod. A opravdovej přístup byl v tom, že sis
přiznal, že ho nemůžeš najít... že ho nevidíš... protože on tam není. V tom
uznání, že všechno je tak, jak je, najednou nemáme žádnou oporu... naše ego
nemá žádnou oporu... Najednou ono nemá hodnotu. Proto se mu do toho nechce.
Přitom je to takhle jednoduchý. Řekneš si "jo, je to tak, ať jsem na tom
jakkoliv. Ať mě to bude jakkoliv oslabovat nebo válcovat." ...To je stejně
ryzí pravda, jako kdybys tady byl takzvaně osvícenej mudrc dva metry nad zemí s
aurou jak Praha - tak to nebude větší pravda než teďka uprostřed tady těch pochyb,
pocitů, rozpačitostí... úplně stejně. Jedinej rozdíl mezi náma je, že já se s
tím spokojím."

...člověk se cejtí blbě a vlastně nechce, aby se cejtil blbě. A tak se

"...separuje. Okamžitě. Vidíš tu funkci ega.


Kontakt

ctyrystruny Mikulášovická 30
Mikulášovice
40779
777246931 stastnyjosef@seznam.cz